STRES

Jak vzniká ? . . . . . . . stres je stav organismu, který je odezvou na mimořádnou zátěž, fyzickou či psychickou. Při stresu se uplatňují obranné mechanismy, které umožňují přežití organismu vystaveného nebezpečí.

Jaký může být ? . . . . Eustres je pozitivní přiměřená zátěž stimulující člověka k lepším výkonům .
Distres je nadměrná zátěž poškozující člověka, má zdravotní následky.

Kde vzniká ? . . . . . . mozek vyhodnocuje zátěž organismu, řídí chování vedoucí k jejímu překonání, zároveň vyvolává v těle fyziologické reakce aktivující rezervy organismu pro ÚTĚK nebo BOJ.

Jak probíhá ? . . . . . . řízení fyziologických reakcí při stresu probíhá prostřednictvím tkáňového nervstva a hormonů. Stresové hormony adrenalin a glukokotrikoidy ( kortizol a kortizon) zajišťují okamžitou dodávku krve do svalů a aktivaci rezerv glukózy jako paliva pro zvýšený výkon organismu. To vše probíhá mimo naši vůli , automaticky , s cílem připravit tělo na BOJ nabo ÚTĚK. To jsou totiž geneticky dané možnosti jak nechat reakci na stres přirozeně proběhnout , a tak to přirozeně dělali již naši dávní předci, a do dnes se tak chovají i zvířata.

Kde je problém ? . . .problém je v tom , že dnešní civilizovaný člověk ve stresové situaci většinou nemá možnost a prostor pro boj a nebo pro útěk , většinou mu to společenská pravidla nedovolují.

Jaké to má důsledky ? . . . . . . . . .hormonálním řízením nabuzené a připravené energetické zásoby není možné v danou chvíli spotřebovat a organismus je tímto přívalem zbytečně a nadměrně zatížen a hledá možnosti jak ho zpracovat nebo někam uložit.

Jaká jsou rizika ? . . . . . . . . . . kromě toho , že v době stresu opakovaně a zbytečně dochází k vysoké zátěži srdečněcévního systému pumpováním krve z orgánů do svalstva, tak stresový hormon kortizol podporuje ukládání tuku do břicha , kde se tvoří tzv. viscerální tuk nebezpečně obrůstající orgány. To s sebou nese rizika autoimunitních onemocnění , cukrovky ,aterosklerózy , infarktu .

Jak se bránit ? . . . . . . . . . . samotnému průběhu stresu se neubráníme a vědomě nejsme schopni ho řídit, můžeme se však bránit jeho vzniku , tedy předcházet mu , prevencí.

Jaká je prevence ? . . . . . . . . .předcházejte vlastnímu vzniku stresu, stresovým situacím, dejte se do „Pohody“.

POHODA

Odkud se bere ? . . . . . . . . . . . . . každý zdravý jedinec tento stav subjektivně vnitřně dobře cítí. Fyziologicky je to stav, kdy převládá v našich nervových tkáních činnost nervstva zvaného parasympatikus (účastní se dějů probíhajících v celkovém tělesném klidu) nad jeho protějškem zvaným sympatikus ( účastní se dějů vyžadujících okamžité reakce, tedy neklid ). Pohodu lze spojovat se stavem , kdy činnost obou nervových systémů je dlouhodobě v rovnováze , tedy v harmonii.

Jak si jí udržet ? . . .rovnováha obou nervových systémů a vaše pohoda jsou spojitými nádobami . Lidově řečeno , pohoda vám vydrží tak dlouho , dokud budete žít v harmonii se vším kolem vás.

Co je třeba si ohlídat ? . . . . . . . . . . . .hlídejte si průběžně následující faktory (stresory) startující stres, mezi které patří :
– psychické faktory : zodpovědnost (nezaplacené účty, nedostatek peněz), práce nebo škola (zkoušky, dopravní
špička, termíny úkolů), frustrace, nesplněná očekávání
– sociální faktory : osobní vztahy (konflikt, nevěra, zklamání, týrání), životní styl (přejídání, nezdravé složení
stravy, kouření, nadměrné pití alkoholu, nedostatek spánku)
– traumatické faktory : události (narození dítěte, úmrtí, setkání, sňatek, rozvod , stěhování, chronické
onemocnění, ztráta zaměstnání, ztráta životní role)

Jak se dostat o krok blíže k pohodě ? . . . . . . . . . Ideální je si stresory hlídat a stresovým situacím předcházet, což je možné, byť jen částečně. Protože existenci některých stresových faktorů nemůžeme předem ovlivnit, jsme tak do stresové situace prostě postaveni. Pokud cítíme tento stres dlouhodobě, je vhodné navštívit psychologa a zahájit psychoterapii. Minimálně nám to pomůže jasně definovat příčinu stresu, kterou většinou nejsme sami schopni objektivně popsat.

Co vaši pohodu vždycky podpoří ? . . . . . . . . . . . . ať už vnímáte subjektivně situaci jako stresovou nebo ne , vždy je na místě umět relaxovat. Jednak to znamená dostatek odpočinku od stresujících situací, dostatečný a kvalitní spánek. Dále to znamená aktivní odpočinek ve formě pohybu, sportu, umění, poezie, hudby, koníčku, jež vás baví, a který tak snižuje vaše vnitřní napětí.

Bez čeho to těžko půjde ? . . . . . . . . . . . . . . . . pokud chcete mít dlouhodobě pohodu, změňte k lepšímu váš životní styl. K tomu patří zdravá a vyvážená strava, omezení alkoholu a kouření, dostatek odpočinku, pohybu a času stráveného s fajn lidmi činností, která nás samotné i ostatní něčím opravdu obohacuje a nejsou to zrovna peníze …

Jak dál ? . . . . . . . . . . . . . . změna vašich stravovacích a pohybových návyků je začátkem možné změny celkové orientace vašeho dosavadního životního stylu, což v praxi znamená postupné přehodnocení priorit a hodnot , které má dnes každý z nás vnitřně nějak nastaveny. Zní to celkem jednoduše, ale úkol to pro každého úplně jednoduchý být nemusí.

Jaké jsou příležitosti ? . . . . . . . .významnou pomocí při určování cíle a hledání motivace k jeho dosažení vám může být dlouhodobější systematická spolupráce formou řízených rozhovorů – koučink. Jsem připraven vám tuto podporu a spolupráci poskytnout i s mojí potřebnou kvalifikací danou absolvovaným vzděláním ve formě studia oboru „Life style kouč“ u renomované vzdělávací instituce NutriAcademy, s.r.o.