Časté dotazy klientů

KONTAKT: +420 720 574 836

Je nějaký rozdíl mezi cukry a sacharidy?

jednoduché cukryMezi laickou veřejností zdomácněly pojmy jako: „Cukry / rychlé cukry / pomalé cukry“, apod.
Všechny tyto lidové pojmy se řadí z pohledu chemie a výživy do skupiny s názvem SACHARIDY.
Sacharidy se dělí do 2 skupin. Tou první jsou „Jednoduché cukry“ (monosacharidy/disacharidy/
oligosacharidy) to jsou ty, jejichž obsah najdete na potravinovém štítku v kolonce „Z toho cukry“.
Druhou skupinou sacharidů jsou „Komplexní sacharidy“ (polysacharidy).
Tak například nám všem dobře známý stolní bílý rafinovaný cukr patří do skupiny „Jednoduchých cukrů“, je to disacharid tvořený glukózou a fruktózou a jeho odborný název je sacharóza.
Při srovnávání sladivosti s jinými potravinami je jeho sladivost braná jako referenční hodnota 100%.

Co si mám představit pod pojmem JEDNODUCHÉ CUKRY?

med jako zdroj cukruChemicky jde o tzv. monosacharidy, disacharidy a oligosacharidy. Mezi monosacharidy patří třeba
Fruktóza (zdroje: ovoce, med, cukr.řepa, třtina, kukuřice) tělo včas neregistruje její přebytek
Glukóza (zdroje: hrozny, škrob z brambor), sladivost 50% (referenční je sacharóza 100%)
Galaktóza (zdroj: mléko, mateřské mléko)
Disacharidy vznikají s monosacharidů a patří mezi ně třeba
Sacharóza (glukoza + fruktóza), referenční sladivost 100%, je to stolní cukr (řepný nebo třtinový)
Laktóza (galaktóza + glukoza), obsažena v mléce savců, u kojenců zajišťuje ferementaci ve střevech.
Maltóza (2 molekuly glukózy) „Sladový cukr“ . . , uvolňuje se ze škrobu při klíčení ječmene
Pro „Jednoduché cukry“ je typické , že se „jednoduše“ a rychle vstřebají do našich buněk, což znamená rychlý přísun energie (vhodný při sportu), který ovšem rychle odezní a následuje pocit hladu.

Co jsou to komplexní sacharidy?

luštěninyLidově označované jako „Pomalé cukry“, jinak tedy komplexní sacharidy, nebo též polysacharidy.
Mezi polysacharidy patří škroby, vláknina a glykogen obsažený v naší svalové tkáni.
Pro „Pomalé cukry“ je typické , že se pomalu vstřebávají a tak nám dávají energii na delší dobu.
Najdeme je třeba v obilninách, bramborech, luštěninách, zelenině.

Co to jsou vlastně bílkoviny a co jsou to proteiny, proč je tělo potřebuje?

vajíčka jako zdroj bílkovinyBílkoviny, jinak též proteiny, jsou tvořeny aminokyselinami, z nichž některé tzv. esenciální si tělo samo neumí vyrobit a je nuceno je přijímat výhradně stravou. Bílkoviny jsou podstatou všech živých organismů.
V těle mají zásadní funkce jako třeba stavební (Kolagen, Elastin, Keratin), transportní (Hemoglobin), zajišťující pohyb (Aktin, Myosin), katalycké, řídící, regulační (enzymy, hormony, receptory), ochranné a obranné (imunoglobin, fibrin, fibrinogen). Takže jak je vidět bílkoviny mají v těle podstatně širší využití než jen k tvorbě svalové hmoty v posilovně.

Klasickým zdrojem bílkovin je maso, mléčné výrobky, ale také třeba luštěniny. Pro lidský organismus je svým složením nejvhodnější bílkovina obsažena ve vaječném bílku. Zdůrazňuji, že nikoliv ve žloutku.

Není mi jasné zda tuky do zdravého jídelníčku patří nebo ne?

tuky v stravěTak předně, je třeba rozlišit jaké tuky. Tuky jsou tvořeny mastnými kyselinami, které lze rozdělit do tří skupin, a sice: nasycené / mononenasycené / polynenasycené. Když to hodně zestručním, tak pro organismus dlouhodobě nevhodné jsou nasycené (zdroje: sádlo, máslo, kokosový a palmový olej, kokosové máslo), naopak dlouhodobě nejprospěšnější jsou polynenasycené, dělící se na 2 skupiny :
Omega 6, též (n-6) (zdroje: hovězí a skopové maso, olej lněný, sezamový, olej pupalky a bruntáku, vepřové a drůbeží maso, ryby, vejce.
Omega 3, též (n-3) (zdroje: lněné semínko a olej, vlašský ořech, ryby, plody moře, řasy, rybí olej.
Tuky celkově nelze ze stravy vypustit, protože je organismus potřebuje. Vytvářejí jeho energetickou zásobu a také na sebe například vážou důležité vitamíny A, D, E, K – bez tuků to prostě nejde.

Bílkoviny jsou důležité, ale kolik jich tak asi mám denně sníst?

Záleží na vaší tělesné hmotnosti a pohybové aktivitě. Denní příjem bílkovin se stanoví jako součin:
množství bílkovin v gramech na 1 kg váhy x vaše váha v kg.
Právě množství bílkovin na 1 kg váhy je závislé na tom jak aktivní je váš běžný denní režim. Rovněž nelze takto jednoduše postupovat např. u klientů s nadváhou, kdy parametr BMI má hodnotu 28 a více. Dlouhodobá nadměrná konzumace bílkovin s sebou nese riziko nadbytku kyseliny močové a z toho pramenících zdravotních problémů jako je např. dna. Doporučuji konzultaci v poradně.

Jak si mohu sama zjistit jak jsem na tom s mojí váhou, zda nejsem třeba obézní?

ukazatel BMIJiž za minulého režimu k nám pronikl často používaný ukazatel BMI (Body mass index), tedy index tělesné hmotnosti, který stanovuje pro širokou populaci normu v rozmezí hodnot BMI = 18,5 – 25 a předpokládá, že hmotnost „běžného“ člověka v tomto rozmezí je v pořádku a je tzv. zdravou hmotností. Zda je vaše hmotnost „Zdravá“ či nikoliv, vám takto jednoduše neřekne BMI, ale poměr objemu tuků a svalové hmoty ve vašem těle.
Paradoxně stejnou hodnotu BMI může vykazovat člověk s nadváhou a trénovaný silový sportovec. Takže berte prosím BMI opravdu s rezervou, asi tak, že pokud vám vyšlo BMI, že jste v normálu, pak lze předpokládat, že tam opravdu jste, ale jinak opatrně. Více o vaší postavě řekne ukazatel WHR, což je poměr obvodu pasu a obvodu boků. Pokud chcete mít jistotu, doporučuji navštívit poradnu, změřit zde kompozici vašeho těla a hned budete vědět mnohem více.

U lékaře se setkávám hodnocením hladiny cukru v krvi. Co to přesně je a jaký to má význam?

Pro hladinu cukru (glukózy) v krvi je užíván odborný termín glykemie. Ta udává množství glukózy v krvi v jednotkách mmol/l krve. Za normální stav je považováno rozpětí na lačno naměřených hodnot: 3,3 – 5,6 mmol/l.
Hyperglikemie, tedy hodnoty nad uvedenou horní hranici signalizují zvýšené riziko, případně již diagnostikovanou nemoc cukrovku (diabetes mellitus), která je dnes závažnou a rozšířenou civilizační chorobou naprosto ovlivňující dosavadní život pacienta. Proto je třeba glykemii průběžně sledovat, aby rizika byla pod kontrolou lékaře.
Neméně důležité je ve spolupráci s poradcem pro výživu aplikovat nutriční prevenci, rovněž eliminující rizika.

Setkal jsem se u potravin s pojmem „Glykemický index“. Co to znamená a jaký to má pro výživu význam?

Glykemický index GI je číselně vyjádřená glykemická reakce na uvolnění glukózy z přijaté potravy. Jinak řečeno, jde o porovnání množství glukózy (cukru) uvolněné do krve po požití testované potraviny za stejný čas, za který se do krve uvolní 100g čisté glukózy, hodnota GI glukózy = 100.
GI potravin je dělen na 3 skupiny: nízký = pod 55, střední = 55 – 69, vysoký = 70 a více.
Pro zajímavost pivo má GI = 110, což je ještě více než u referenční čisté glukózy, co to pro vás znamená?
Čím vyšší je GI, tím rychleji stoupá glykemie (hladina cukru v krvi), který tělo potřebuje dostat do buněk, kde ho jako zdroj energie dále zpracuje. Otevření buněk pro tento proces startuje hormon inzulin produkovaný slinivkou břišní, který dává potřebnou informaci inzulinovým receptorům buněk. Převaha potravin s vysokým GI dlouhodobě přispívá k rezistenci insulinových receptorů buněk a nastartování cukrovky. Rovněž v praxi důležitá je informace, že potraviny s vyšším GI vám dodají energii v cukrech rychle, ale na krátkou dobu, po které opět rychle následuje pocit hladu.

Co je to laktózová intolerance?

laktózová intoleranciaJedná se o problém spojený s konzumací mléka a mléčných produktů, kde je obsažen sacharid zvaný laktóza.
Laktózová intolerance je neschopnost organismu strávit právě tuto laktózu, a to díky nedostatku trávícího enzymu, který se jmenuje laktáza. V takovém případě nedochází k potřebnému trávení a štěpení laktózy ve střevech na jednoduché sacharidy. Laktózovou intoleranci je třeba odlišovat od alergie na bílkovinu kravského mléka ABKM.

Je možné, že někdo má alergii na mléko?

krava

Ano, ale je potřeba si ujasnit některé důležité pojmy. Pokud má dotyčný opravdu alergii, pak se jedná o alergii na bílkovinu kravského mléka ABKM. Tato bílkovina se jmenuje kasein. Alergie na ABKM je pak nepřiměřenou reakcí imunitního systému právě na kasein obsažený v mléce. Tuto alergii je třeba odlišovat od tzv. Laktózové intolerance, jejíž příčinou je v mléce obsažený sacharid laktóza, pro jejíž trávení tělo dotyčného nemá dostatek enzymů. Při podezření na alergii ABKM je třeba navštívit lékaře, který zjistí správnou diagnózu.